Antikoaguačním lékem první volby je i nadále warfarin. U některých konkrétních pacientů je dokonce navzdory tomu, že byl nejprve znám jako „jed na krysy“, nezastupitelný.

Například u pacientů s chlopenními vadami (zejména mechanickými náhradami chlopní) nelze nahradit jiným antikoaguačním lékem, a léčba NOAKem je dokonce „non lege artris“.

Na rozdíl od NOAKu lze při splnění pravidel užít i v graviditě. V historii zachránil mnoho pacientů od vzniku cévní mozkové příhody, či opakované plicní embolie, trombózy…

 

O léčbě warfarinem bylo napsáno již mnoho textů, hezký souhrn je na: www.lecba-warfarinem.cz

Nyní se tedy zaměřím spíše na časté dotazy pacientů, kterým léčbu warfarinem navrhujeme.

A opravu nejčastějším dotazem je, zda opravdu musí užívat jed na krysy? Označení jed není zcela adekvátní, protože warfarin prostě „ředí“ krev a podá-li se komukoliv, nejen kryse, v nadměrné dávce, způsobí významné krvácení. Pokud podáme NOAK také v nadměrné dávce, dojde také ke krvácení se stejným výsledkem, a tedy z tohoto pohledu můžeme pak NOAK brát stejně jako warfarin, tedy jako „jed“. Podáme-li ostatně jakýkoliv lék v nadměrném množství, také se stává „jedem“, neboť může způsobit závažné poškození či dokonce úmrtí.

 

Kouzlo kvalitní léčby warfarinem spočívá v dobrém nastavení dávky warfarinu, kterou nastavujeme vždy metodou postupných cílů velmi obezřetně a vždy udáváme v miligramech. Při správném nastavení nejsou většinově nové antikoagulační léky lepší než warfarin.

K přesnému nastavení nám pomáhá zejména nová 2mg tabletka, při jejímž užití lze nastavit velmi dobře optimální dávku (viz tabulka, kde jsou uvedeny dávky u warfarinu 2 a 5 mg). Komu se špatně léky půlí a potřebuje 3,6 či 9 mg, lze užít i tbl o 3 mg. Každé onemocnění vyžaduje jiné hranice INR (parametr pro správné nastavení dávky warfarinu), nejčastěji se užívá u pacientů s fibrilací síní a zde je optimální nastavení mezi 2-3 INR.

Dávku upravujeme dle aktuálního INR (při nízkém INR hrozí trombóza – dávku zvyšujeme, při vysokém INR naopak hrozí krvácení – dávku snižujeme). Zvýšení či snížení kalkulujeme obvykle o 10-20 % z týdenní dávky a je s výhodou, když týdenní dávku rozdělíme na každodenně stejné dávky. K tomu nám pomáhá uvedená tabulka dávek a zejména kartička pacienta (lze stáhnout na linku na konci článku), kterou je nutno stále nosit s sebou, může i zachránit život například poskytnutím informace při akutním stavu, nebo bouračce. V kartičce je uvedena denní i týdenní dávka, datum minulé ko INR i datum další ko INR. Při dobrém nastavení dávky je kontrola obvykle á 4 týdny, tedy cca 12x do roka. Při změnách dávky se interval kontrol adekvátně mění. Rovněž při atb terapii je vhodná dřívější ko INR…

Obavám z léčby analgetiky se vyhneme, podáme-li pacientům léčeným warfarinem tramadol.

 

Warfarinovou kartičku si můžete stáhnout ve formátu PDF zde.

Pomocníka při stanovení dávky si můžete stáhnout ve formátu PDF zde.